Aby pes byl psem 6. díl Bereme psa mimo domov
Cestování se psem bývá někdy problém. Do některých hotelů vás nevezmou, a do států, jako je Velká Británie dokonce nesmíte na krátkou dovolenou vůbec, leda byste ho dali do půlroční karantény. A problémy s cestováním začínají už od štěněte.
V horkém počasí nenechávejte psa v autě. Hrozí mu rychlé přehřátí, a smrt.
Existují názory, že by štěně nemělo vyjít z domu před 16. týdnem věku, tedy před tím, než má za sebou všechna očkování. "Tak to ale není," říká veterinář Jiří Dousek. "Pokud právě v daném místě neprobíhá nákaza, je možné jít se zvířetem do nového prostředí už od jeho útlého mládí." Vladimíra Tichá z Českomoravské kynologické unie mu přitakává: "místa kam se štěnětem půjdete, je nutné pečlivě vybrat. Určitě bych s neproočkovaným štěnětem nešla na psí výstavu, na psí zkoušky, vyhýbala bych se parkům, a vybírala bych si prostředí, o kterém vím, že v něm nepotkám žádnéhop nemocného psa."
Pokud budete jednou se psem cestovat, měli byste ho už odmalička postupně zvykat na automobil. Jak na to, radí etolog Vladimír Mikulica: "Začíná to tím, že do auta si se psem sedne osoba jemu velmi blízká a chlácholí ho. Jede se pomalu a krátce." V autě by pes neměl sedět na sedadle, ale na podlaze, na kterou položíte nějakou deku, aby ho podložka netlačila. "Nejvhodmějším místem pro přepravu je přitom podlaha u sedadla vedle řidiče," říká veterinář Dousek. "Důvod je prostý: pokud vystupujeme, je to nejblíže chodníku. Štěně by se mělo naučit ležet na podlaze, nemělo by běhat po sedadlech, aby je neznečišťovalo. V době, kdy štěně učíme, bychom si měli dát pružnou umělohmotnou přepážku tak, aby se štěně nedostalo řidiči k pedálům. Proto by mělůa s řidičem jet další osoba, která dá na štěně pozor," připomíná Dousek. Podle něj je pro malá plemena psů vhodnější naučit je už od štěněte jezdit ve speciální psí schráně. "To proto, že při současných rychlostech, kdy se auto může po dálnici pohybovat rychlostí kolem 130 km/h, působí při brždění na psa velká síla, která mu může způsobit zranění." V autě trpí někteří psi nevolností, a zvracejí. Zabránit tomu můžete tak, že jim bezprostředně před cestou nedovolíte větší příjem potravy. Podle Douska bychom měli psa před cestou napojit, ale "na druhou stranu není možná situace jako u člověka, že se napije do zásoby. Proto musíme počítat při delší cestě s několika zastávkami."
Minimální rozměry schrány na přepravu psů: šířka schrány = 3x šířka hrudníku, délka schrány = délka psa + 1/3 délky, výška = tak, aby mohlo zvednout hlavu. V prostoru schrány nesmějí být hrany, ani předměty, o které se může pes poranit.
Při cestování městskou hromadnou dopravou jsou pro psa velkým problémem pohyblivé schody. "Může dojít k tomu," upozorňuje Jiří Dousek, "že se mezi pohyblivé části schodů zasune drápek, a zvíře může utrpět značně těžká poranění, s vytržením šlach až k ramennímu hrbolu." Snahu naučit psa jezdit na eskalátorech, ale zavrhuje etolog Vladimír Mikulica. "Neučit, vyhnout se jim."
Zcela jiné nebezpečí vám hrozí, když se se psem vydáte do přírody. Ve vzdálenosti větší, než 200 metrů od obydleného prostoru vstupujete do myslivecké honitby, kde platí myslivecký zákon. "Pes se musí pohybovat tak," radí Jiří Dousek, "abyste ho kdykoliv mohli přivolat, nesmí běhat volně, a nesmí slídit za zvěří." Zvláště nebezpečné je tedy jaro, kdy je příroda plná mláďat, a neznámého psa, který by si s nimi byť jen hrál, může myslivecká stráž podle zákona zastřelit. Takovým problémům se dá předcházet. "Pokud máte určité problémy se psem, a přijedete do nové oblasti, je dobré sdělit mysliveckému hospodáři, že se tam se psem budete pohybovat, aby kupříkladu upozornil mysliveckou stráž."
Anebo můžete na dobu své nepřítomnosti dát psa do psího penzionu. Ale pozor! Sepište raději předem smlouvu. A ohlídejte si, aby v ní byly kromě služeb, za které zaplatíte, také výslovně zmíněny stáří a rasa vašeho psa. Podle Vladimíry Tiché by se totiž mohlo stát, že vám vrátí docela jiného psa, a budou tvrdit, že to je přesně ten, kterého jste jim svěřili. "Takový případ se už momentálně řeší a majitel psů má velmi obtížnou situaci, protože nemá doklad o tom, jaké zvíře tam dal, a bude jen těžko prokazovat, že mu nazpět vrátili jiné."