Hodnota krmiv, aneb co by mělo obsahovat a co pes pořebuje
Hodnota krmení je daná především kvalitou a zpracováním surovin (zachování živin). Znamená to nejen psa nasytit vrchovatou miskou, ale zajistit mu v potravě všechny látky, které potřebuje nejen k samotné existenci, ale i k požadovaným výkonům. Vědecké výzkumy potvrzují, že kvalita krmení se na celkovém zdravotním stavu podílí až 60%, na zbytku pak genetické dispozice, péče o psa apod. Teoreticky musíme vědět, jaké základní živiny a další doplňky musí krmení pro našeho psa obsahovat a jaké základní potřeby náš pes má (štěně, mladý pes, dospělý v zátěži nebo stárnoucí pes atd.). Prakticky to znamená zajistit mu krmení, aby v něm co nejvíce zůstal zachovaný správný poměr živin (dobře uvařit ze správných potravin) nebo vybrat to správné komerční krmení. Potřeba živin je závislá na tom, v jaké kategorii je náš pes nebo jak je využíván. Názvy komerčních krmiv jsou proto velmi výstižné a téměř se nemůžeme při výběru zmýlit - např. PUPPY (pro štěňata) nebo Senior light (pro stárnoucí nebo obézní psy).
Základní živiny, které by měly být v krmivu.
Bílkoviny, sacharidy, tuky, vitaminy, minerální látky, vláknina a voda.
Bílkoviny (proteiny, N - látky):
Jsou nejdůležitější částí krmné dávky. Tvoří základ živého organismu. Jsou nezbytné k jeho růstu, vývoji i obnově. Podílejí se na tvorbě některých enzymů. Při nedostatku sacharidů nebo tuků mohou být zdrojem energie. Nelze je ničím nahradit. Každý organismus jich potřebuje jiné množství (rostoucí, stárnoucí). Jsou tvořené z dusíku, vodíku, uhlíku, síry a fosforu.
Základní složkou jsou aminokyseliny (23 druhů). Ty mohou být esenciální (nepostradatelné), neesenciální (postradatelné) a semiesenciální (za určitých okolností si je může organismus vytvořit sám). Bílkoviny mohou mít rostlinný i živočišný původ. Plnohodnotným zdrojem však mohou být jen některé bílkoviny živočišného původu. V krmné dávce by měly mít zastoupení přibližně od 20 - 30%.
Dlouhodobý nadbytek bílkovin v krmení může vést k narušení rovnováhy mezi vápníkem a fosforem (vyšší příjem), což je nebezpečné hlavně u mladých zvířat (období růstu).
Zdroje bílkovin - vejce, mléko, netučné maso - rybí, drůbeží, hovězí..., postradatelné aminokyseliny pak obsahují bílkoviny rostlinného původu - obilné nebo kukuřičné šroty, sója.
Tuky:
Jsou hlavním zdrojem rychle uvolnitelné energie, postradatelných i nepostradatelných mastných kyselin (linolová, linolenová, arachidonová - známé pod názvy Omega 6 a Omega 3, jejich vzájemný poměr má být 5 - 10 : 1). Jejich správné dávkování se projeví na kvalitě srsti a kůže(lesklá srst, pružná hladká kůže). Tuky jsou také nezbytné k přenosu některých vitamínů (rozpustných v tucích) a jako tuková vrstva např. v podkoží zajišťují i ochranu těla před chladem, nárazy apod.
Jeho množství v krmné dávce určuje věková kategorie i využití psa. Je to od 5 do 20%. Nejvyšší dávku potřebují pracovní psi (saňoví, služební) nebo také psi chovaní celoročně venku (v zimním období). Nedostatek tuků se projeví nejen na vzhledu, ale i na výkonu psa.
Nadbytek, kromě otylosti, může vést k průjmům nebo dokonce k onemocnění slinivky (zvracení). Tuky by měly mít vždy vysokou kvalitu (základem by měly být živočišné a jako doplněk rostlinné) a s jejich vyšším obsahem v krmné dávce by měl být vyšší i obsah bílkovin. Tuky sice zchutňují krmivo, ale také rychle podléhají rozkladu a pak jsou nebezpečné (žluknou). Komerční krmiva proto obsahují další látky, které tyto procesy omezují (konzervanty, antioxidanty).
Zdrojem tuků je - drůbeží tuk, vepřové sádlo, lůj, dále rostlinné oleje (nejlépe lisované za studena - sojový, slunečnicový, ze lněného semínka).
Sacharidy (uhlohydráty, uhlovodany, glycidy, bez dusíkaté látky):
Jejich obsah v potravě zlepšuje využití bílkovin i tuků. Jsou složené z vodíku, uhlíku, kyslíku. Rozdělují se na jednoduché (monosacharidy, disacharidy) a složité (polysacharidy) nebo na rozpustné (cukr, škrob) a nerozpustné (celulóza). Sacharidy mají většinou rostlinný původ. Savci je pak v metabolickém procesu za pomocí enzymů přeměňují na glykogen, který je uložený hlavně v játrech a svalovině. Takto jsou snadno dostupným zdrojem energie, ale ne tak vydatným jako tuky. Přímo využitelné jsou pro psa (z hlediska energie) jednoduché cukry. V surovém stavu jsou nestravitelné, proto je musíme tepelně upravovat.
Krmná dávka by měla obsahovat asi 20% stravitelných sacharidů. Celulóza je pro psa z hlediska získání energie nestravitelná, ale má význam jako tzv. hrubá vláknina při podpoře trávení.
Při nedostatku začne organismus k získání energie využívat jiné zdroje - bílkoviny nebo tuky, což je složitější metabolických proces. Dostatečné množství sacharidů by měly dostávat březí (vývoj plodů) a kojící feny (tvorba mléka). Při nadbytku se přeměňují na tuky nebo mají psi trávicí potíže.
Zdrojem sacharidů jsou - rýže, kukuřičné, obilné (pšeničné, ovesné) vločky, šroty. Nejkvalitnější jsou sacharidy z obilovin. Přidáváním cukru se sice zvýší chutnost krmení, ale pro psy je špatně stravitelný.
Vláknina:
Její zastoupení v krmné dávce podporuje správnou činnost střev. Dodává krmivu objem, což je žádoucí u dietních krmiv pro obézní psy. Hlavními složkami je celulóza, hemicelulóza a lignin.
V krmné dávce by měla být od 3 - 5%, u krmiv pro obézní psy to může být i 20%. Nedostatek se projevuje řídkou stolicí a následně poruchami metabolismu. Paradoxně dochází ke zpomalení trávení a nedostatečnému využití některých potřebných živin. Při přebytku má sice pes pocit nasycení, ale mohou mu chybět potřebné živiny a také má větší objem výkalů (nežádoucí např. u psů chovaných ve městech nebo sportovních psů).
Zdrojem vlákniny je - mrkev, ovesné, pšeničné nebo kukuřičné vločky, burisony, cukrovarské výlisky.
Vitamíny
Jsou látky organického původu, důležité pro metabolismus. Jsou součástí některých enzymů a hormonů. Mohou být přírodní nebo synteticky vyrobené. Název mají podle objevené aminové skupiny ve vit. B1, další výzkumy však prokázaly, že všechny vitamíny nemají aminovou skupinu, proto jsou někdy více užívané názvy podle jejich chemického složení. Jejich nedostatek (avitaminóza a hypovitaminóza) nebo nadbytek může být příčinou mnoha zdravotních potíží. Rozdílná je jejich potřeba - podle kategorie (štěně, dospělý nebo starý pes), pracovního zatížení nebo zdravotního stavu psa. Některé si organismus vytváří sám z tzv. provitamínů, ale většinu musíme psovi stále dodávat v krmení. Mají odlišnou rozpustnost a proto se dělí na vitamíny rozpustné v tucích a vitamíny rozpustné ve vodě.
něco málo o vitamínech :
surovina | obsah vitamínů ve 100g | |||
---|---|---|---|---|
A [mj] | D [mj] | E [mg] | Bx [mg] | |
kuřecí maso | 30 | - | 0,21 | 7,6 |
hovězí maso syrové | - | - | - | 5,5 |
hovězí maso vařené | 255 | - | - | 9,1 |
hovězí játra | 19200 | - | 1 | 25,2 |
hovězí srdce | 30 | - | 0,3 | 12 |
hovězí ledviny | 1000 | - | 0,5 | 19,7 |
hovězí předžaludky | - | - | - | 3 |
vepřové maso vařené | - | - | - | - |
vepřová játra | 2700 | 180 | - | 26 |
vepřové srdce | 30 | - | - | 10 |
vepřové ledviny | 130 | - | - | 11 |
vepř. sádlo škvař. | - | 2800 | 2 | - |
vejce syrové | 1140 | 720 | 1,1 | 0,6 |
mléko plnotučné | 100 | 2,9 | 0,08 | 3,8 |
tvaroh tučný | 100 | - | - | 0,1 |
sýr tvrdý | 1150 | - | - | 3,9 |
vařená rýže | - | - | - | 4 |
vařené těstoviny | 182 | - | - | 2,4 |
sojová mouka | 110 | - | - | 1,4 |
pšeničná mouka | - | - | 2 | 1,4 |
ovesné vločky | - | - | 1,9 | 3,5 |
žitný chleba | - | - | - | 0,9 |
vařené brambory | 9540 | - | 2 | 1,5 |
mrkev | 21000 | - | 0,26 | 7,5 |
kvasnice sušené | - | - | - | 51,3 |
(získáno z několika různých zdrojů) |
A - retinol, D - kalciferol, E - tokoferol, K - fylochinon. Při vyšších dávkách je organismus nevyloučí, ale ukládají se v tucích, a tak může u některých dojít k jejich nebezpečnému předávkování (hypervitaminóza).
- vit. A - retinol
- je nutný pro dobrý zrak (část zrakových pigmentů), pro růst a údržbu tkání - kůže, kosti, sliznice (podílí se na tvorbě bílkovin tkání). Nedotatek se projevuje - šeroslepostí, vysycháním sliznic a kůže (olupování), zpomalením tělesného růstu. Zdroje retinolu - např. játra savců, rybí tuk, maso, mléko, vaječný žloutek, rostlinné oleje, barevná zelenina - mrkev, rajská jablíčka, kukuřice.
- vit. D - kalciferol
- je nutný ke vstřebávání vápníku a fosforu a k jejich ukládání v kostech. Nedostatek se projevuje - křivicí (u štěňat - měknutí a pokřivení kostí), osteoporózou (u starších psů - řídnutí kostí z nedostatku minerálů - hlavně vápníku), zvětšením kloubních chrupavek. Nadbytek může způsobit nebezpečné ukládání vápníku v cévách, mozku, srdci, kosterní svalovině, ledvinách. Zdroje kalciferolu - např. játra savců, vnitřnosti ryb, živočišné tuky (rybí tuk), mléko. Organismus ho také získává ze slunečního záření (UV) - přeměna probíhá v kůži (vzniká vit. D3).
- vit. E - tokoferol
- nejen tzv. vitamín plodnosti (vliv na funkci pohlavních orgánů, správný průběh březosti), má antioxidační účinky (chrání vit. A a karoten a tím i správnou funkci jater), je důležitý při svalových funkcích. Nedostatek se projevuje neplodností, potraty, poruchami růstu (svalová tkáň), ukládání tuku do jater. Nadbytek může způsobit také poruchy plodnosti a poškození jater. Zdroje tokoferolu - rostlinné oleje, obilniny (ovesné vločky), vejce, libové maso, zelenina.
- vit. K - filochinon
- důležitý pro tvorbu látek, které jsou nezbytné ke srážení krve (zranění, otravy), organismus si ho převážně vytváří sám ve střevě (mikroflóra). Nedostatek se projevuje zvýšenou krvácivostí. Zdroje filochinonu - obilniny, zelené rostliny, játra.
Vitamíny rozpustné ve vodě
B1 - tiamin, B2 - riboflavin, PP - niacin, B4 - cholin, B5 - kyselina pantotenová, B6 - pyridoxin, Bc - kyselina listová, B12 - kobalamin, H - biotin, C - kyselina askorbová. Protože jsou rozpustné ve vodě, jejich předávkování není životu nebezpečné (až na vit. C), přebytky totiž organismus vyloučí z těla ven močí.
- vit. B1 - tiamin
- pomáhá k přeměně tuků a sacharidů na energii, zlepšuje trávení, udržuje nervovou soustavu v optimálním stavu. Nedostatek se projevuje svalovou slabostí, křečemi nebo atrofií svalů, nervovými poruchami (záněty nervů), poruchami trávení (nechutenství). Zdroje tiaminu - játra, libové vepřové maso, ledviny, srdce, kvasnice, obilné klíčky, celozrnné pečivo.
- vit. B2 - riboflavin
- je také důležitý pro správnou činnost nervové soustavy, podporuje obnovu a hojení kůže (sliznic), tvorbu imunitních buněk a činnost antioxidantů. Je citlivý na sluneční záření (správné uchovávání potravin). Nedostatek se projevuje olupováním a záněty kůže a sliznic, rozpraskanými sliznicemi (jazyk), nervozitou, očními poruchami (zarudlé oči). Zdroje riboflavinu - játra, kvasnice, mléko, maso, obilniny.
- vit. PP - niacin
- nebo také kyselina nikotinová, podílí se na zpracování (hlavně uvolňování energie)sacharidů, tuků, bílkovin, proto je součástí některých enzymů, zlepšuje krevní oběh a pohyblivost kloubů (např. při artrózách), také udržuje v normálu nervový systém, kůži, trávení. Nedostatek se projevuje zvýšenou únavou, nechutenstvím, poruchami vnímání, záněty sliznic (dutina ústní, žaludek, střeva), průjmy, pelagrou (zvracení, průjem, ztráta paměti)poruchami mozku. Zdroje niacinu - játra, nejl. hovězí nebo drůbeží maso, ledviny, vejce, kvasnice, obilniny, listová zelenina.
- vit. B4 - cholin
- je důležitý pro správnou funkci nervů, metabolismus tuků, pro tvorbu zubů, kostí, měkkých tkání. Nedostatek se projevuje ztučněním jater, změnami ledvin. Cholin si organismus vytváří sám (v játrech), ale potřebuje k tomu kobalamin (B12) a kyselinu listovou (Bc).
- vit. B5 - kyselina pantotenová
- je důležitá pro správnou činnost vit. A, metabolismus bílkovin (regenerace tkání), pomáhá při získávání energie z potravy, je důležitá pro nervový a trávicí systém. Nedostatek se projevuje vypadáváním srsti, křečemi svalů, průjmy. Zdrojem jsou - kvasnice, játra, maso rybí a drůbeží, vejce, jogurty. Velká část se jí může z potravy ztratit zbytečným rozmrazováním a opětovným zmrazováním (maso).
- vit. B6 - pyridoxin
- podporuje účinky tiaminu a riboflaminu (uvolňování energie z potravy), působí jako koenzym při metabolismu proteinů, je důležitý pro nervový a imunitní systém a tvorbu červených krvinek. Nedostatek se projevuje poruchami růstu, špatným hojením ran (záněty kůže), nedostatečnou regenerací sliznic, nervovými poruchami, chudokrevností. Dlouhodobý nadbytek vede k nervovým poškozením. Zdrojem pyridoxinu jsou vnitřnosti (játra), maso drůbeží a rybí, vejce, obilniny, brambory, kvasnice, mléko.
- vit. Bc - kyselina listová
- důležitá pro tvorbu červených krvinek, pro hojení ran a růst svaloviny, pro přenos genetických údajů do buněk (podíl na tvorbě ribonukleových kyselin). Nedostatek se projevuje zpomaleným růstem, chudokrevností, nervovými poruchami. Zdrojem kyseliny listové jsou vejce, listová zelenina, kvasnice, sýry, obilné klíčky, játra.
- vit. B12 - kobalamin
- důležitý pro tvorbu krve, nervový systém, růst, pro tvorbu nukleových kyselin. Nedostatek se projevuje zvýšenou únavou, svalovou slabostí, nervovými obtížemi, chudokrevností. Zdrojem kobalaminu jsou játra, ledviny, maso, mléko, vejce, sýry, kvasnice.
- vit. H - biotin
- je důležitý pro získání energie ze sacharidů, tuků, bílkovin, pro růst, obnovu a kvalitu drápů a chlupů (podpora růstu a dělení buněk), pro udržení správné hladiny cukru v krvi, ve střevě váže bílkovinu vaječného bílku (pro psa nebezpečná). Nedostatek se projevuje nechutenstvím, poruchami látkové výměny, záněty kůže, problémy při výměně srsti.
- vit. C - kyselina askorbová
- je důležitá při metabolismu tuků, sacharidů, bílkovin, napomáhá při tvorbě protilátek (imunita) a kolagenu, při zdolávání infekcí (urychluje hojení ran), při vstřebávání železa, je významným antioxidantem. Nedostatek se projevuje nemocnými dásněmi, únavou, větší náchylností k infekcím. Nadbytek může způsobit průjmy, nadýmání, špatné vstřebávání mědi a selenu. Organismus psa si vit. C vytváří sám, ale v případě větší zátěže (nemoce, těžká práce, genetické poruchy) se doporučuje přídávat jej do krmné dávky. Zdrojem je listová zelenina a ovoce. Při akutních stavech je vhodnější ho podávat ve formě vitamínových preparátů.
Minerály:
Jsou to látky anorganického původu, které v malém množství obsahuje každý organismus. Jsou součástí všech potřebných procesů pro život, proto jsou důležité při tvorbě tkání (kostra, zuby), pro udržování osmotického tlaku (v buňkách), při metabolických procesech, pro správnou funkci některých orgánů (štítná žláza) a nervů, pro tvorbu krve, podílí se na hospodaření těla s vodou.
Prostě organismus je nezbytně potřebuje (i když v malém množství) ke své existenci tak jako např. vitamíny.
Mohou být přírodní (z půdy = z rostlin) nebo synteticky připravované. Podle obsahu v organismu se dělí na makroprvky (makroelementy, hlavní) - vápník, sodík, draslík, hořčík, fosfor, chlór a mikroprvky (mikroelementy, stopové prvky) - železo, jód, zinek, měď, kobalt, mangan, selen, brom, fluor.
Makroprvky jsou v organismu obsaženy ve větším množství, proto jich má také větší spotřebu.
- Vápník - Ca
- Je nepostradatelným stavebním prvkem hlavně kostry, ale nachází se i v ostatních tkáních, je důležitý pro správnou srážlivost krve a funkci nervů, enzymů. Jeho množství musí být ve správném poměru vzhledem k fosforu a to 1,2 (Ca) : 1 (P). Nadbytek může způsobit problémy s vývojem kloubů, kostí. Nedostatek se projevuje bolestmi kloubů, křečemi, růstovými obtížemi, křivicí. Zdrojem je např. mléko a výrobky z něj (sýry, jogurty, tvaroh), ovesné vločky, kořenová zelenina, sojová mouka, vejce.
- Sodík - Na
- S chlórem tvoří kuchyňskou sůl, která je potřebná k udržení vody ve tkáních, zajišťuje správnou chemickou reakci krve a mízy, alkalizuje obsah střeva.
- Draslík - K
- Je součástí buňky (řídí osmotický tlak), podílí se na metabolismu hlavně bílkovin a sacharidů, na rovnováze tekutin.
- Hořčík - Mg
- V malém množství je ve všech tkáních, proto je potřebný pro správnou funkci nervů, svalů a vývoj kostí, je důležitý pro využití některých vitamínů a minerálů. Má antistresový, protialergický, antitoxický, protizánětlivý účinek. Jeho využití může snížit krmení s vysokým obsahem vápníku a fosforu.
- Fosfor - P
- V kostech (i v krvi) se nachází v podobě fosforečnanů. Je součástí některých enzymů. Je důležité, aby byl ve správném poměru k vápníku.
- Chlór - Cl
- Je součástí kyseliny chlorovodíkové (žaludek) a kuchyňské soli.
Mikroprvky jsou v organismu zastoupené ve velmi malém množství, přesto jsou pro něj nezbytné.
- Železo - Fe
- Je důležitou součástí krve (tvorba hemoglobinu - ten je hlavním přenašečem kyslíku po těle). Nedostatek se projevuje anémií.
- Jód - J
- Je nezbytný pro správnou funkci štítné žlázy (součást jejího hormonu). Jeho nedostatek se projevuje tzv. strumou.
- Zinek - Zn
- Je potřebný k využití vit. hlavně skupiny B, pro dobré trávení, pro kvalitní kůži a srst, pro plodnost.
- Měď - Cu
- Spolu se železem se podílí na tvorbě červených krvinek a podporuje jeho vstřebávání. Její nedostatek se projevuje anémií, poruchami kostních tkání.
- Kobalt - Co
- Je nezbytnou součástí vit. B12.
- Mangan - Mn
- Je součástí některých enzymů důležitých pro metabolismus.
- Selen - Se
- Tak jako vit. E je účinný antioxidant (oba by měly být v rovnováze), je důležitý pro krevní oběh, kvalitu kůže i srsti. Jeho obsah v krmivu snižuje vysoký obsah uhlovodanů. Při jeho nadbytku může dojít k odumírání srdečního svalu, ledvin i jater. Nedostatek může vést k degeneraci svalů (srdeční, kosterní).
- Bróm - Br
- Je důležitý pro správnou funkci nervové soustavy (pomáhá řídit vzruchy a útlumy v mozku).
- Fluór - F
- Zajišťuje pevnost zubů i kostry. Nebezpečný je jeho nadbytek, který se naopak projevuje drobivostí zubů, tuhnutím kloubů, kostními výrůstky nebo řídnutím kostí. Pozor na podávání upravované pitné vody (měli bychom znát obsah fluoru v 1 litru).
Krmíme-li svého psa kompletní komerční stravou, vitamínové a minerální přípravky bychom měli přidávat jen po poradě s odborníkem nebo veterinářem. Většina krmiv potřebné množství těchto látek už obsahuje (uvedeno na obale) a jejich předávkováním bychom mohli psovi způsobit vážné zdravotní potíže - někdy už trvalé. Týká se to zejména vitamínů rozpustných v tucích a některých minerálních látek.
voda
Patří mezi živiny anorganického původu. Obsahuje ji každá buňka, proto je voda nezbytná pro život. Tvoří přibližně 70% psího těla. Je potřebná pro látkovou výměnu a udržení stálé teploty v těle. Funguje jako rozpouštědlo živin v trávicím ústrojí a napomáhá k jejich vstřebání střevní sliznicí do krve a následnému přenosu do dalších tkání.
Spotřeba vody u psa se liší podle jeho zátěže a stavu, typu krmení nebo prostředí v jakém se nachází. Vyšší spotřebu mají např. malá plemena, štěňata a mladí psi, aktivně využívaní, březí a kojící feny, při vyšších venkovních teplotách, v teplém suchém prostředí (např. vytápěný panelákový byt), při krmení komerční suchou stravou. Také některé nemoci se projevují zvýšeným příjmem vody (horečky, nemocné ledviny, záněty, cukrovka).
Spotřeba se pohybuje kolem 70 ml na 1 kg živé váhy.
Organismus psa získává vodu přímo pitím, z potravy, při metabolismu hl. tuků, sacharidů.
Naopak ji ztrácí při dýchání, slinami, močí a stolicí.
Dehydratací (odvodnění) je pak nazýváno nedostatečné množství vody v organismu. Kritická je ztráta už pouhých 5%. Může k tomu dojít např. při onemocnění (pes málo pije, případně zvrací či má průjem) nebo nedostatečně zajištěnými zdroji (vždy plná miska čisté vody). To, jestli podávat vodu odstátou nebo přímo napuštěnou z kohoutku už záleží na samotném psovi, některý ledovou vodu nechce, jiný se odstáté ani nedotkne a raději čeká jen na čerstvou. Na pravidelný pitný režim nesmíme zapomínat v zimě u psů chovaných venku (i když je celková spotřeba v běžné zátěži nižší než v např. v létě). Nemá-li pes zrovna vyhřívanou podložku pod misku, musíme dohlížet na stav misky a včas vodu (případně misky) vyměňovat. Zmrznutí vody neoddálí ani podávání vody teplé, ta paradoxně zmrzne rychleji, než voda odražená nebo vlažná.
Enzymy
Nejsou to sice přímo živiny, ale látky bez nichž se správná funce organismu psa neobejde. S vitamíny a některými minerály jsou důležité při chemických procesech metabolismu. Těchto reakcí je v organismu mnoho a tomu odpovídá i počet enzymů. Tělo je získává z potravy nebo si je vytváří samo např. ve štítné žláze, ve slinivce.
Antioxidanty
Jsou látky, které zabraňují poškození buňek volnými radikály. Kromě těch složitých sem patří i např. vit. E, C a selen, zinek, železo, měď. Konzervanty jsou pak uměle připravené látky, které se přidávají do komerčních krmiv, aby zabránily zejména rychlému rozkladu tuků. Stále více se však používají právě přírodní antioxidanty v podobě už výše uvedených vitamínů a minerálů.
Stravitelnost
Krmivo musíme hodnotit nejen podle množství a kvality surovin, ale také podle toho, jak ho dokáže (vlastně živiny v něm) organismus psa využít. Využitelnost krmení je závislá na potřebném množství živin ve správném vzájemném poměru (vitamíny, minerály, tuky apod.), přičemž krmení (skladba krmné dávky u tradiční stravy) je vybrané pro správnou kategorii psa. Stravitelnost se udává v procentech a samozřejmě není v možnostech organismu, aby živiny využil na 100%. Orientačně uvedená stravitelnost - bílkoviny asi 87%, tuky - 93%, sacharidy 78%, minerální látky (popeloviny) 46%. Výši využitelnosti těchto živin určuje i jejich zdroj. U tradiční stravy to jsou např. rozdíly ve zdrojích bílkovin (vyšší má drůbeží, hovězí maso proti vepřovému) nebo ve zdrojích tuků (vyšší mají kvalitní rostlinné oleje proti hovězímu loji). U komerční stravy (hlavně suché) bývají zdrojem bílkovin moučky různě zpracované a rozdílného původu. Nejkvalitnější jsou moučky z některých čistých vnitřností (srdce, jícen s jazykem a svalovina) poraženého dobytka. S přidáváním ostatních orgánů (plíce, mozky, střeva a kosti) se kvalita snižuje - masokostní nebo krevní moučky různého původu i z uhynulých zvířat. Samozřejmě příměs např. kostí a krve v moučce má své opodstatnění a neměli bychom krmení s obsahem těchto surovin zatracovat. U těchto krmiv také bývá udávaná celková stravitelnost - kolem 80%, podle ní pak výrobci určují dávkování. Dobrou stravitelnost podaného krmení zjevně poznáme hlavně podle množství a konzistence výkalů (čím menší je jejich množství a objem, tím vyšší je stravitelnost krmení).
Energie
Energie je pro psa životně nezbytná. Pes ji potřebuje např. k pohybu, tělesným funkcím nebo k zajištění tělesné teploty. Vzniká oxidací některých živin za pomocí enzymů. Rozděluje se na hrubou - přímo dodaná v krmné dávce, stravitelnou - kterou pes stráví a vstřebá a metabolizovatelnou - tu organismus skutečně využije. U komerčních krmiv se hodnota většinou pohybuje kolem 1650 kJ na 100 g sušiny. Záchovné množství energie je takové, které tělo potřebuje k základním funkcím. Např. štěňata ji mají vyšší než psi dospělí (v běžné zátěži).
Orientační spotřeba energie psa :
váha psa [kg] | denní záchovná energie [kJ] | |
---|---|---|
dospělý pes | štěně | |
1 | 460 | 920 |
2 | 920 | 1840 |
3 | 1380 | 2760 |
4 | 1840 | 3680 |
5 | 2300 | 4600 |
6 | 2100 | 4200 |
7 | 2450 | 4900 |
8 | 2800 | 5600 |
9 | 3150 | 6300 |
10 | 3500 | 7000 |
15 | 4305 | 8610 |
20 | 5740 | 11480 |
25 | 6175 | 12350 |
30 | 7410 | |
40 | 8720 | |
50 | 10900 | |
60 | 13080 | |
70 | 14000 |
Tabulba potřebných živin:
surovina | obsah jednotlivých složek ve 100g suroviny | |||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
bílkoviny [g] | tuky [g] | sacharidy [g] | minerály [mg] | voda [ml] | energie [kJ] | |||||
Ca | P | Na | K | Fe | ||||||
kuřecí maso | 21 | 4,5 | 0 | 12 | 200 | 83 | 360 | 1,8 | 74 | 590 |
hovězí maso syrové | 16..20 | 18 | 0 | 12 | 190 | 81 | 280 | 3 | 64 | 110 |
hovězí maso vařené | 17 | 5,3 | 0 | 15 | 195 | 118 | 236 | 3,2 | 77 | 506 |
hovězí játra | 19,5 | 4 | 3,6 | 8 | 373 | 130 | 298 | 12,1 | 72 | 570 |
hovězí srdce | 16,5 | 6,3 | 0,7 | 10 | 236 | 85 | 380 | 6,2 | 76 | 453 |
hovězí ledviny | 14 | 7,5 | 1 | 10 | 260 | 246 | 238 | 6,5 | 77 | 587 |
hovězí předžaludky | 19,1 | 2 | 0 | 10 | 130 | 46 | 19 | 1,6 | 79 | 415 |
vepřové maso vařené | 16 | 9,5 | 0 | 26 | 163 | 105 | 154 | 15,6 | 74 | 584 |
vepřová játra | 19,4 | 4,8 | 2 | 10 | 210 | 77 | 350 | 18 | 73 | 565 |
vepřové srdce | 16,9 | 4,8 | 0,4 | 35 | 132 | 0 | 0 | 27 | 78 | 498 |
vepřové ledviny | 16 | 4,5 | 0,8 | 11 | 246 | 170 | 240 | 8 | 78 | 494 |
vepř. sádlo škvař. | 0,2 | 99,3 | 0 | stopové množství | 0,5 | 3968 | ||||
vejce syrové | 8 | 11,5 | 0,7 | 54 | 210 | 130 | 100 | 2,4 | 79 | 662 |
mléko plnotučné | 3,3 | 3,5 | 4,6 | 106 | 80 | 60 | 157 | 0,05 | 88 | 250 |
tvaroh tučný | 15 | 15 | 4 | 60 | 180 | 30 | 180 | 1,2 | 66 | 922 |
sýr tvrdý | 18 | 16 | 5 | 669 | 427 | 580 | 95 | 0,65 | 61 | 1084 |
vařená rýže | 7,5 | 0,5 | 79,4 | 24 | 104 | 2 | 79 | 1,4 | 12,6 | 1521 |
vařené těstoviny | 12 | 2,9 | 73 | 20 | 200 | 7 | 160 | 2,1 | 12,1 | 1600 |
sojová mouka | 42,5 | 6,5 | 37,2 | 244 | 610 | 0,6 | 1700 | 13 | 13,8 | 1106 |
pšeničná mouka | 11 | 1,5 | 72,5 | 18 | 120 | 2,1 | 120 | 1,4 | 15 | 1500 |
ovesné vločky | 13 | 7,2 | 67,8 | 54 | 365 | 2 | 340 | 5,2 | 12 | 1613 |
žitný chleba | 6,1 | 1 | 51 | 21 | 150 | 190 | 140 | 2,8 | 41,9 | 1000 |
dětské piškoty | 8,9 | 5,3 | 75,8 | 36 | 220 | 52 | 210 | 2,5 | 10 | 1578 |
vařené brambory | 2,1 | 0,25 | 18,7 | 259 | 50 | 10 | 440 | 1,5 | 79 | 355 |
mrkev | 1 | 0,2 | 7 | 41 | 34 | 48 | 311 | 0,9 | 92 | 150 |
kvasnice sušené | 46,1 | 1,6 | 37,4 | 106 | 1100 | 180 | 1900 | 18,2 | 15 | 1456 |
stolní olej | 0 | 98,2 | 0 | 1 | stopové množství | 1,8 | 3638 | |||
(získáno z několika různých zdrojů) |