společenští psi
Boloňský psík
Původ: Jako všichni bišonci pochází ze Středomoří a dlouhá staletí byl oblíbencem nejvyšších společenských vrstev. Je blízkým příbuzným kadeřavého bišonka, s nímž v minulosti prakticky splýval, a i dnes jsou rozdíly mezi oběma plemeny jen malé. Jak už jeho jméno prozrazuje, vyhranil se v severní Itálii, oficiálně uznán byl až v roce 1934.
Bostonský teriér
Brabantík
Původ: Má společné předky s pinči a knírači: tzv. stájové pinče, všestranné selské psy. Je možné, že v době rozrůzňování do jednotlivých psích plemen byli za účelem zjemnění typu a zmenšení velikosti přikříženi jorkšírští teriéři, kvůli zkrácení čenichové partie pak mopsové.
Bruselský grifonek
Původ: Má společné předky s pinči a knírači: tzv. stájové pinče, všestranné selské psy. Je možné, že v době rozrůzňování do jednotlivých psích plemen byli za účelem zjemnění typu a zmenšení velikosti přikříženi jorkšírští teriéři, kvůli zkrácení čenichové partie pak mopsové.
Coton de Tuléar
Čínský chocholatý pes
Původ: Jako všichni tzv. naháči vznikl pravděpodobně genetickou mutací, tj. náhlou změnou dědičné informace, kterou člověk chovatelsky podchytil. V Číně se bezsrstí psi chovali již před naším letopočtem, proto jiná hypotéza má za to, že všichni naháči světa jsou odvozeni od čínských předků - není to však pravděpodobné. V Evropě byli bezsrstí psi z Číny poprvé předvedeni roku 1885, skutečný chov však byl zahájen až nedávno, v 70. letech.
Čínský chocholatý pes - Labutěnka
Původ: Jako všichni tzv. naháči vznikl pravděpodobně genetickou mutací, tj. náhlou změnou dědičné informace, kterou člověk chovatelsky podchytil. V Číně se bezsrstí psi chovali již před naším letopočtem, proto jiná hypotéza má za to, že všichni naháči světa jsou odvozeni od čínských předků - není to však pravděpodobné. V Evropě byli bezsrstí psi z Číny poprvé předvedeni roku 1885, skutečný chov však byl zahájen až nedávno, v 70. letech.
Čivava dlouhosrstá
Původ: Starobylý. Nálezy hliněných sošek svědčí o existenci podobných psů u Toltéků, Aztéků a Mayů už v době několik set let před naším letopočtem, i když přesnější důkazy chybějí. Do podoby nejmenšího psa světa však byl formován až od konce minulého století v USA, kde byl také počátkem století dvacátého založen první chovatelský klub a sepsán standard.
Čivava krátkosrstá
Původ: Starobylý. Nálezy hliněných sošek svědčí o existenci podobných psů u Toltéků, Aztéků a Mayů už v době několik set let před naším letopočtem, i když přesnější důkazy chybějí. Do podoby nejmenšího psa světa však byl formován až od konce minulého století v USA, kde byl také počátkem století dvacátého založen první chovatelský klub a sepsán standard.
Francouzský buldoček
Havanský psík
Původ: Společný s ostatními bišonky, tedy Středomoří. Někteří z nich se v průběhu 15. - 16. století dostali se španělskými mořeplavci až na Kubu. Zde se časem, tak jak je to u bišonků pravidlem, stali oblíbenci nejbohatších vrstev. Po kubánské revoluci a svržení "buržoazie" téměř zanikli, naštěstí se jich ujali chovatelé v USA.
Japonský čin
Původ: Pochází pravděpodobně z Číny, teprve později se dostal do Japonska. Dávné dějiny má zřejmě společné s pekinézem a tibetským španělem. Stal se oblíbencem japonských císařů a jeho chov se omezoval skutečně jen na nejvyšší vrstvy. Do Evropy se poprvé dostal v polovině minulého století, nikdy však nedosáhl takové popularity jako pekinéz.
Kadeřavý bišonek
Původ: Patří do velmi starobylé skupiny bišonků, bílých "dámských" psíků, kteří prokazatelně existovali již ve starověku. Celý středověk byli oblíbenci královských rodin v Itálii a ve Francii. Novodobá historie bišonka začíná až mezi válkami, kdy se na jeho definování podíleli francouzští a belgičtí chovatelé.
Kavalír King Charles španěl
King Charles španěl
Původ: Blízký příbuzný kavalíra King Charles španěla, který byl v 19. století "přešlechtěn" do podoby malého pokojového psíka s extrémně zkrácenou čenichovou partií. Počátkem našeho století pak dochází k regeneračnímu chovu s cílem získat opět sportovního psa. Výsledkem je dnešní "kavalír", který se sice více podobá původnímu typu, ale paradoxně je přesto vývojově mladší, odvozený od "kinga".
Lhasa apso
Původ: Pochází z Tibetu, jeho předkové tam pomáhali horalům s pasením dobytčích stád. Chováni byli také v lámaistických klášterech, kde byli nejen využíváni jako hlídači, ale také uctíváni. Do Evropy se dostali v roce 1928, tehdy ještě prakticky splývali s dnešním ši-tzu a tibetským teriérem. Jako samostatné plemeno byl lhasa apso uznán až roku 1934.
Lvíček
Původ: Starobylý. S podobnými malými psy "lvího" střihu se setkáváme už od 14. století na obrazech největších malířů, např. Lucase Cranacha, F. Goyi aj. Vždy byli oblíbenci nejvyšších vrstev. V novověku, s klesajícím významem šlechty, téměř vymizeli. K jejich regeneraci došlo až po 2. světové válce zásluhou belgické chovatelky Bennertové.
Maltézáček
Malý kontinentální španěl (motýlek a phaléne)
Původ: Starý. S trpasličími španěly se setkáváme na obrazech starých mistrů už od 12. století, později i na plátnech Rembrandtových, Goyových, Tizianových. Vždy byli oblíbenci nejvyšších vrstev, po Velké francouzské revoluci s klesajícím významem šlechty postupně upadali v zapomenutí. Teprve na počátku 20. století dochází v Belgii k obnovení chovu, který se však výrazněji rozvíjí až po roce 1945.
Mops
Původ: Nejasný. Nejpravděpodobnější se zdá, že pochází z Číny a je spřízněn s pekinézem, vyloučen však není ani molossoidní (dogovitý) původ tohoto plemene. V 17. - 18. století byl nejoblíbenějším psem vysoké společnosti, panoval dokonce "kult mopse". V 19. století téměř vyhynul, zájem o něj výrazně vzrůstá až v posledních desetiletích.
Pekingský palácový psík
Původ: Starobylý. Jeho předkové, tzv. lví psi, byli na dvorech čínských císařů chováni už v 6. století našeho letopočtu. Jejich držení bylo vyhrazeno pouze členům panovnického rodu, omezovalo se na areál Zakázaného města a bylo podřízeno velmi přísným regulím. Do Evropy se první pekinézové dostali až po vpádu britských vojáků do Pekingu v roce 1860. Tam okamžitě vzbudili pozornost a britští chovatelé je postupně přetvořili do dnešní vysoce prošlechtěné podoby.
Pudl královský
Původ: Vznikl z tzv. vodních psů, užívaných k lovu vodního ptactva, kteří byli příležitostně využíváni i při pasení ovcí. Byli to psi přibližně velikosti německého ovčáka. K rozrůzňování do jednotlivých velikostních typů dochází až ve 20. století. Společenským psem se pudl stává teprve koncem 18. století. První standard vychází roku 1880.
Pudl střední
Původ: Vznikl z tzv. vodních psů, užívaných k lovu vodního ptactva, kteří byli příležitostně využíváni i při pasení ovcí. Byli to psi přibližně velikosti německého ovčáka. K rozrůzňování do jednotlivých velikostních typů dochází až ve 20. století. Společenským psem se pudl stává teprve koncem 18. století. První standard vychází roku 1880.
Pudl trpasličí
Původ: Vznikl z tzv. vodních psů, užívaných k lovu vodního ptactva, kteří byli příležitostně využíváni i při pasení ovcí. Byli to psi přibližně velikosti německého ovčáka. K rozrůzňování do jednotlivých velikostních typů dochází až ve 20. století. Společenským psem se pudl stává teprve koncem 18. století. První standard vychází roku 1880.
Ši - tzu
Původ: Zřejmě není blízkým příbuzným lhasy, ši-tzu a tibetského teriéra, neosrstěná čenichová partie spíše hovoří o příbuzenství s tibetskou dogou. Mnohem nápadnější je podobnost s pekinézem, s nímž má společné předky, přičemž tibetský španěl je zřejmě forma vývojově starší, původnější. Jeho předkové bývali uctívanými klášterními psy, ale plnili i úlohu hlídačů. Moderní evropský chov začíná až v roce 1934, rozhodující podíl na formování plemene měli britští chovatelé.